Papírové rychlovazače

Papírový rychlovazač se hodí na spisy, které mají kratší životnost a skončí v archivu nebo ve skartaci. Je lehký, levný a po uzavření případu ho vytřídíte spolu s papírem bez oddělování materiálů. Hodí se pro nabídky, projektovou dokumentaci a interní spisy, které se půjčují jen občas. U dokumentů, které se používají denně, se papír rychle ohne v rozích a hrana se rozlepí. Vyplatí se proto držet zásobu v suchu a nezvedat spis za jeden roh. Rozhodněte se podle toho, jak dlouho má spis vydržet.

Formát volte podle největšího dokumentu ve spisu, nejčastěji A4, u příloh i A3. Tloušťka desky rozhoduje o tom, jak dlouho spis vydrží, tenká lepenka se ohne po několika přenosech v tašce. Pro spisy, které se vozí k jednání, se vyplatí silnější varianta s pevnějším hřbetem. Když je spis tlustší než deska, hrana se rozlepí a tkaničky se protrhnou. U velkých svazků je lepší rychlovazač rozdělit na dvě části podle roku. Změřte tloušťku svazku i s přílohami a teprve potom vybírejte.

Spisy skladujte ve svislé poloze v regálu nebo vodorovně v krabici, ale nikdy volně přes sebe ve vysoké hromadě. Vlhko papírové desce nesvědčí, protože se kroutí a hřbet se rozlepí. Nepřenášejte spis za jeden roh, tlak se soustředí na hranu a ta se ohne. Před uložením do archivu zkontrolujte, jestli tkaničky drží, a volné listy předejte do euroobalu. Na hřbet napište obsah, rok a číslo spisu, aby se dal dohledat bez otevírání. Když se spis začne rozpadat, je lepší ho přendat do nového obalu než ho lepit páskou.